Jaroslav Suchý

Rozhovor o jazykové soutěži A SCHOOL English Cup najdete zde: http://www.b-tv.cz/vlna-z-brna.html?ep=2232 :-)

Tak to he hustý :-) vidím, že jedno z partnerských měst Brna instaluje neotřelé nápady... :-) http://bydleni.idnes.cz/genialni-napad-z-utrechtu-kdo-specha-muze-se-po-schodech-sklouznout-1ph-/architektura.aspx?c=A110819_122721_architektura_web

Protože titulek z mého poheldu přesně vystihuje současnou situaci, sdílím.
Školy už neučí, píšou projekty

Zdroj:
Lidové noviny

Datum vydání:
17.5.2011

Podtitulek:
ROZHOVOR Mikuláš Bek, nově zvolený rektor Masarykovy univerzity, by změnil způsob rozdělování peněz vysokým školám

Odkaz:
http://www.lidovky.cz/

Ročník:
24

Číslo:
115

Strana:
26

Autor:
EVA HNÍKOVÁ

Rubrika:
AKADEMIE

Mutace:
Brno;Morava

Pořadí:
1

Oblast:
Celostátní deníky
Český stát s prominutím zešílel, říká muzikolog Mikuláš Bek, který byl v dubnu zvolen rektorem Masarykovy univerzity. Vadí mu, že zhruba 60 procent peněz přichází na vysoké školy přes různé projekty. Vědci a učitelé tak stráví spoustu času zbytečným papírováním. "Chystáme projekty na věci, které bychom měli dělat automaticky," myslí si docent Bek.
 
LN Rektorem jste byl zvolen ve třetím kole, a navíc těsnou většinou hlasů. Proč byla volba tentokrát tak napínavá?
 
O funkci rektora se nyní ucházel nebývale vysoký počet osobností, z nichž všechny měly velké šance na zvolení. Vážných kandidátů bylo pět a hlasy senátorů se poměrně vyrovnaně rozložily. Odstup druhého kandidáta Ladislava Janíčka byl nakonec pět hlasů, což je prakticky rozdíl dvaceti procent, takže nejde o tak úplně těsný výsledek. Zisk 24 hlasů však byla nejtěsnější většina potřebná ke zvolení.
 
LN Chcete na univerzitě udělat hned po nástupu nějaké změny?
 
Žádnou revoluci neplánuji. Masarykova univerzita se vyvíjí poměrně kontinuálně už od devadesátých let a dlouhodobě prosperuje. Mění se ale okolní svět a škola i její vedení na to musí reagovat. Minulé období bylo charakteristické velkým nárůstem počtu studentů, které odráželo zvýšenou celospolečenskou poptávku a bylo také podporované státem. Nyní jsme v situaci, kdy se stát snaží tento růst zabrzdit a i naším úkolem bude dosavadní expanzi zastavit. Chci, aby se celkový počet studentů na Masarykově univerzitě už nezvyšoval nebo aby i klesal. Určitě by se mělo snížit množství bakalářů.
 
LN Budete se tedy soustředit spíše na kvalitu vzdělání?
 
Určitě. Věřím, že od určitého zmasovění vzdělávání se můžeme ke kvalitě dostat i poměrně rychle a s malými náklady - třeba díky diferencovanému zacházení se studenty.
Ty bychom také měli více motivovat k lepším výkonům, třeba prostřednictvím stipendií.
 
LN A kde ještě vaši vládu pocítí studenti?
 
Chtěl bych, aby komunikace mezi studenty a vyučujícími, a to hlavně v magisterských oborech, měla osobnější charakter. Zvláštní pozornost je třeba věnovat talentovaným studentům. Dobrou praxi v tomto ohledu zavedla například naše ekonomickosprávní fakulta. Studentům, kteří mají v prvních letech studia nadprůměrný prospěch, nabízí speciální kurzy vedené prestižními odborníky z praxe. Je to bonus pro ty, kteří ukázali, že mají předpoklady ke studiu i vůli tvrdě pracovat. O něčem podobném lze do budoucna diskutovat i na ostatních fakultách.
 
LN Kde vidíte silné stránky Masarykovy univerzity?
 
Máme ve struktuře českého vysokého školství jedinečné postavení. Jsme historicky druhou "klasickou" univerzitou, na níž je výuka úzce propojena s vlastní vědeckou prací učitelů, a to zejména v oblasti, které se dnes říká základní výzkum. Tím se dost výrazně lišíme od ostatních škol, ať již technických, či jinak relativně úzce profesně zaměřených. My vzděláváme studenty tím, že je postupně výukou uvádíme do metod vědecké práce. Vedle toho jsme ale velmi silní také v profesně orientovaných programech a v celoživotním vzdělávání. Někdy říkám o naší pozici v českém vysokém školství, že jsme předurčeni k tomu, abychom seděli současně na dvou židlích. Souvisí to s tím, že jsme univerzitou působící mimo hlavní město.
V malých zemích, na rozdíl od Německa či Velké Británie, musí takto situované univerzity vedle globálních výzkumných ambicí plnit i řadu závazků vůči bližšímu okolí. Například vzdělávat učitele či personál pro veřejnou správu.
 
LN Když mluvíte o vědě Masarykova univerzita poskytla zázemí několika výzkumným centrům, budovaným převážně za evropské peníze. Nestanou se ovšem moderní laboratoře časem pro univerzitu spíše přítěží? Najdete dost peněz na jejich chod?
 
Všechny projekty jsou naplánovány tak, aby byly dlouhodobě udržitelné. Do jejich přípravy jsme se pustili na základě rozhodnutí státu, který omezil investice do stávajících budov univerzit a vyzval je, aby své oprávněné potřeby uspokojily z projektů financovaných z evropských strukturálních fondů. Výzvu jsem vyslyšeli a vložili do projektů nemalé peníze. Nyní očekáváme, že stát vytvoří podmínky pro to, aby univerzity mohly dostát svým závazkům vyplývajícím z realizace těchto projektů.
 
LN Ale máte přesto plán B?
 
Nemáme obavy o budoucnost našich center. Projekt CEITEC (Středoevropský technologický institut) je vlastně rozvinutím aktivit naší univerzity. Podle mého budou mnohem rizikovější projekty jako například laser ELI.
 
LN O Masarykovu univerzitu mají studenti stejný, a někdy i větší zájem než o Univerzitu Karlovu, podávají si na ni alespoň nejvíce přihlášek. Proč?
 
V porovnání s Univerzitou Karlovou také dravější a modernější. Rychleji se dokážeme měnit. Univerzita Karlova s sebou nese svou dlouhou historii, což se promítá do jejího fungování, v dobrém i v tom horším.
Například papírové indexy jsme zrušili už před několika lety. Máme jednotný informační systém, který umožňuje administrativu a část studijních povinností vyřídit z domova bez zbytečné byrokracie. Nabízíme široké spektrum studijních oborů a velmi dobré podmínky pro studium. Obrovskou výhodou je nově postavený moderní kampus pro pět tisíc studentů a tisíc pedagogů a dalších pracovníků. Lákadlem jsou i připravovaná centra vědecké excelence, která umožní studentům zapojit se do špičkového výzkumu. Jsme si vědomi toho, že když působíme v Brně, musíme se vždy snažit o stupeň více než naši pražští kolegové, abychom byli atraktivní. Brno je navíc příjemné město, které má strategickou polohu.
 
LN Zavádíte nové obory, které se budou zčásti studovat na Masarykově univerzitě, zčásti na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně. O co půjde?
 
Už tak vyučujeme například obor Biomedicínská technika a bioinformatika. Další obory budou vznikat díky projektu CEITEC, který jsme připravili společně s VUT a dalšími brněnskými vysokými školami a vědeckými institucemi. Půjde o propojení věd o živé a neživé přírodě.
 
LN Co si slibujete od nového systému financování vysokých škol?
 
Měl by univerzitě zajistit peníze na dobu delší než jeden rok, abychom mohli realizovat strategie rozvoje. Má odrážet rozdílné úkoly různých typů vysokých škol. Neméně důležité je vyvážit poměr mezi množstvím prostředků získávaných z veřejných zdrojů formou neúčelových dotací a množstvím těch, o něž musí vysoké školy soutěžit formou projektů. Zatím mám pocit, že český stát s prominutím zešílel. Příliš velká část peněz, zhruba 60 procent, přichází na vysoké školy přes různé projekty. Vědci a učitelé stráví spoustu času administrací projektů řešících často věci, které by škola měla dělat automaticky. A mají méně času na studenty.
Česká vysokoškolská politika je z tohoto hlediska v mezinárodním srovnání výstřední, založená na nedůvěře státu vůči školám.
Stát by měl s univerzitou spíše uzavřít jakousi dohodu na více let a říci: Tohle jsou indikátory, kterých musíte dosáhnout, a tady jsou peníze. Když se to nepodaří, dostanete příště méně.
 
(EVA HNÍKOVÁ)

10 nejlepších inlinových stezek v Česku
Zdroj: Mladá fronta Dnes Datum vydání: 1.4.2011 Podtitulek: Lipno na Vltavou, Nymburk - Poděbrady, Budějovice - Hluboká a další nejkrásnější české a moravské trasy Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp Ročník: 22 Číslo: 77 Strana: 5 Autor: Petr Pravda, zástupce šéfredaktora, idnes.cz Rubrika: kam na brusle Mutace: Hradecký;Jižní Čechy;Karlovarský;Liberecký;Pardubi Pořadí: 1 Oblast: Celostátní deníky
Pořád ještě máme daleko k Německu, Rakousku nebo Švýcarsku, ale už se i u nás bruslit dá. A docela obstojně.
 
Vhodných stezek pro jízdu na inlajnech postupně přibývá. Krásné trasy s dobrým povrchem však najdeme mnohem častěji v hezké přírodě. Paradoxně tak dosud nejvíce trpí největší česká a moravská města - Praha, Brno, Ostrava. Zájem o bruslení je tam největší, ale vhodných terénů pořád nedostatek. Pojďme se podívat, kde dnes najdeme to nejlepší a nejhezčí bruslení.
 
1. Lipno nad Vltavou - Frymburk (10,5 km, skvělý povrch, lze protáhnout na 13,5 do Vřesné) Jedna ze tří nejkrásnějších a nejlepších tras v republice. Vede nádhernou šumavskou přírodou s výhledy na Lipenskou přehradu, trať je členitá, rozmanitá, až na výjimky bezpečná. Je tu několik možností nástupů a dostupných parkovišť, dostatek míst pro odpočinek i občerstvení. Díky umělému osvětlení se tu dá jezdit i za tmy. Nevýhodou bývá velký provoz o víkendech, a to zejména kolem Lipna nad Vltavou. Trasa kopíruje levý břeh Lipna, nabízí pestré houpačky, zatáčky, krátká stoupání a bezpečné malé sjezdy a vede mimo silniční provoz. Nejkrásnější pasáže jsou asi kilometr od hráze na kraji Lipna nad Vltavou a pak úsek od kraje Lipna až na kraj Frymburka. Jízda se dá natáhnout o pár kilometrů až za Frymburk směrem na Vřesnou, ale je na ní na kraji Frymburka nebezpečný sjezd. Nejlepší možnosti občerstvení jsou v Lipně nad Vltavou na terase restaurace Neptun a na mnoha místech na náměstí ve Frymburku.
 
2. Nová Pec - Stožec (asi 15 km, povrch výborný) Nejkrásnější česká stezka vůbec vede ze severního cípu Lipenské přehrady do Stožce. Měří přibližně 15 kilometrů a celá kopíruje řeku Vltavu, která tu vypadá spíš jako větší potok. Vede také podél železniční trati. Z Nové Pece stezka stále mírně stoupá, místy protíná louky, někde lesy. Taková příroda se vidí z in-line bruslí málokde. Trasa je široká, bezpečná, bez automobilové dopravy a nikdy tu není narváno. Možnosti občerstvení jsou v Nové Peci, ve Stožci, ale i v bývalé hájovně Černý kříž uprostřed trasy. Všude jinde lze padnout do trávy a udělat si piknik. Pozor je třeba dát jen na pár železničních přejezdů, které se však dají snadno zdolat.
 
3. Račický kanál (5km okruh, perfektní hladký povrch) Výborná trasa ležící na sever od Prahy. Jde o okruh, který vede kolem vodního veslařského kanálu. Je to krásné místo, jež nemá mnoho chyb. Bruslaři jsou v přírodě a krouží podle libosti kolem vody.
Stezka je krásně široká, bezpečná, rovná. Nikde žádný kopeček, jen čtyři velké zatáčky. Bývá tu málo lidí, občas tu ovšem zazlobí vítr. Bonusem je možnost koupání. Koho nebaví ani jedno, může rybařit nebo se procházet. Nejsou tu sice lavičky na odpočinek, ale piknik se dá udělat v trávě nebo na veslařské tribuně.
Parkování je možné v areálu nebo před hotelem, kde je i občerstvení.
 
4. Nymburk - Poděbrady (okruh o délce 18 km nebo až 32 km - do Drahelic a na druhou stranu na soutok; povrch rozdílný) Oblíbená trasa (chcete-li okruh) podél Labe. Dá se tu jet po obou stranách řeky a přes vodu se dostat v Poděbradech (most pro pěší a cyklisty u vodní elektrárny) a v Nymburce (lávka pro pěší kolem jezu). Trasa se dá natáhnout z Nymburka až do Drahelic a z Poděbrad až k soutoku s Cidlinou, kde je milá výletní restaurace Na soutoku. Případně se dá jet ještě dál - zprvu podél Cidliny směr Libice nad Cidlinou, do Velkého Oseka a až do Kolína. Průjezdnost (místy je třeba jet po silnici) a na některých místech ani povrch nejsou ideální. Trasa je také někde úzká, jinde má hrbolatý povrch porušený kořeny stromů.
Jedním z nejlepších nástupů je jezdecký areál na kraji Polabce před Poděbradským mostem, kde je parkoviště i restaurace. Odtud se jede po malé, ne příliš frekventované silničce a po 500 metrech je odbočka na stezku k Labi.
 
5. Stezka Braník - Modřany - Zbraslav (asi 7,5 km, povrch rozdílný) Legendární pražská trasa, která slouží bruslařům i cyklistům. Není nejkrásnější, ale Pražané si ji oblíbili. Její hlavní část vede z Braníka přes Modřany až do Zbraslavi. Ale na bruslích se dá dojet až na Výtoň k železničnímu mostu. Je pestrá, vede kolem Vltavy i golfového hřiště. Výhodou jsou občasné odbočky a možnost menších okruhů a také dost míst s občerstvením. Trasa má proměnlivou kvalitu povrchu, nejlepší je nový úsek z Modřan do Zbraslavi. Místy je úzká. Další nevýhodou je i množství cyklistů a pěších zejména o víkendech.
 
6. Kuřivody - Břehyně + Hradčany (asi 6 km + 5 km, hladký asfalt) Obě trasy jsou od sebe vzdálené asi dva kilometry po silnici 270 směr Doksy. Trasa u Kuřivod vede lesem, je bez provozu a má hladký asfalt, široký 3 až 4 metry. Pro motoristy má dvě nástupní místa. První na silnici z Kuřivod na Mimoň, asi 2 kilometry za Kuřivody je v lese závora a odbočka na cyklostezku. Druhá trasa vede celá lesem, má krásný hladký asfalt a je široká asi tři metry. Je hodně členitá, žádná nuda, ale kopečky a zatáčky. Má dvě příjezdové cesty - jedna je hned za Hradčany asi dva kilometry směrem na Doksy a druhá je mezi Ploužnicí a Ralskem.
 
7. Váté písky + Kunovice - Veselí nad Moravou (asi 10 km + asi 15 km, vesměs dobrý, hladký povrch) Výborná stezka z Bzence-Přívozu do Ratíškovic pro cyklisty a inlajnisty vede unikátní krajinou Vátých písků. Prochází přímo řídkým borovicovým lesem. Je relativně široká a málo frekventovaná.
Jedná se o jedno z nejlepších míst v republice. Nástup je možný buď z Ratíškovic, nebo z lesního parkoviště kousek od Bzence-Přívozu.
Další výborné stezky jsou jen kousíček odtud: z Veselí nad Moravou do Kunovic přes Uherský Ostroh, míjejí se štěrková jezera, lázně v Ostrožské Nové Vsi, Uherský Ostroh, odkud se pokračuje až do Kunovic. Mezi městy vedou cyklistické stezky, veměstech se jede většinou v postranních ulicích.
 
8. Luhačovice - okolo přehrady (3 km, hladký povrch) Pohodový okruh okolo přehrady. Je tu velké parkoviště. Přes den zde ovšem bývá více lidí. Díky osvětlení se tu však dá bruslit i večer. Inlajnisté tu najdou i občerstvení.
 
9. Brněnská stezka (10 km, povrch rozdílný) Jediná brněnská stezka vede od Poříčí do Modřic. Nejlepšími přístupovými body jsou: Poříčí, hala Rondo, Komárov konečná, Avion Shopping Park a Modřice. Povrch je celkem kvalitní. Na stezce mimo bruslařů potkáte cyklisty, běžce a řidiče (vjezd mají povolen místní zahrádkáři). V létě přes víkend bývá velmi navštěvovaná. Trasa na třech místech křižuje silnici.
 
10. České Budějovice - Hluboká nad Vltavou (asi 10 km, povrch dobrý) Svým způsobem unikátní stezka. Začíná v centru Českých Budějovic u plaveckého stadionu a končí pod zámkem Hluboká nad Vltavou. Je to krásná projížďka, jen o víkendech je třeba dát pozor - bývá tu hodně lidí. Pro nadšence je možné použít dopravní hřiště, které je po cestě, pro nácvik techniky.
 
Autor je sportovec, který najel stovky kilometrů na bruslích
 
(Petr Pravda, zástupce šéfredaktora, idnes.cz)
 
---
 
FAKTA
Další zajímavé trasy
 
* Brněnský automobilový okruh (omezený provoz)
* silnička Desná - Souš
* Ústí nad Orlicí - Letohrad
* stezka Varhany
* okruh hipodrom Most
* stezka Třeboň - Stříbřec
* stezka Hradec Králové - Malšovice
* Česká Lípa - Vlčí důl
* stezka kolem Luhačovické přehrady
* trasa Opočno
 
---
 
Kam se vypravit na závody
 
3. dubna 2011: Půlmaraton v Berlíně, 21 km SCC-RUNNING Team www.scc-events.com/events/berliner_skateh albmarathon/2011/6. dubna: Běchovická korunka 333 m až 3 km v Praze od 17 hodin www.sokolbechovice.cz 6. května: Sportovní den na kolečkách v Kroměříži 10 a 21 km + všechny dětské kategorie od tří do 100 let www.adrenalinsport.cz 13. května: Automodrom Brno In-line jízdy pro veřejnost po závodní dráze www.automotodrombrno.cz 22. května: Benátecká míle Rychlobruslařské závody na in-line dráze v Benátkách nad Jizerou.
 
www.speedskating.cz
 
Foto - Petr Pravda zástupce šéfredaktora idnes.cz